Předmětem zpracované projektové dokumentace je rekonstrukce rozvodů vytápění, chlazení a vzduchotechniky v historické budově divadla F. X. Šaldy v historickém centru města Liberec a s tím související nezbytné stavební úpravy řešených prostor.
Základní kámen divadla F. X. Šaldy byl položen v září 1881 a o dva roky později, 29. září 1883 bylo divadlo, jenž bylo postaveno dle návrhu předních vídeňských architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera, slavnostně otevřeno.
V historickém centru Liberce, přímo naproti radnice, vznikl zděný objekt, jenž tvoří čtyři nadzemní podlaží s podkrovím a konstrukcí lávek nad jevištěm a několik podzemních podlaží.
Fasády divadelní budovy postavené v novorenesanční stylu zdobí bohatá štuková výzdoba lemovaná řadou soch s alegorickým významem. Pískovcové skulptury na fasádě vytesal dle návrhu vídeňského sochaře Bendela kameník Reinhold Volkel. Vnitřní architektura divadla působí (i přes určitou snahu o monumentálnost) svým bohatým členěním a vertikálním rozvinutím prostor ve svých rozměrech intimně a má příjemné lidské dimenze. Neodmyslitelnou součástí interiéru je bohatá štuková, sochařská a malířská výzdoba.
Funkčně je objekt členěn na část veřejnou (vstupní prostory, chodby, bary, hlediště, šatny a hygienické zázemí), část neveřejnou pro účinkující divadla (jeviště, šatny, sklady a úpravny kostýmů a rekvizit a hygienické zázemí a část provozní (technické zázemí divadla). Součástí objektu je také divadelní klub v suterénu Jimmy’s Theatre Club. Kapacita hlediště pro divadelní představení je 500 míst, jeviště cca 30 míst a orchestřiště cca 30 míst.
Divadlo je v normálním provozním režimu během herecké sezóny, tj. září až červen, kdy se využívají prakticky všechny prostory divadla. Během letní přestávky jsou v divadle mimo zkoušky pouze správce divadla, vrátný a příslušní technici.
Důležitou součástí projekčních prací byly průzkumy stávajícího stavu technologií v objektu, které byly zcela nevyhovující, proto bylo přistoupeno ke kompletní rekonstrukci rozvodů a jednotek vzduchotechniky, rozvodů vytápění včetně výměny koncových těles a rozvodů a jednotek chlazení. V rámci průzkumu objektu bylo zjištěno, že původní zděné kanály v konstrukcích budovy, které byly využívány k rozvodu vzduchu po objektu jsou ve velmi špatném stavu, z velké části byly při dřívějších stavebních úpravách zazděny, nevhodně předěleny a byly doplněny o další rozvody, například požární vody, elektřiny apod.
V rámci rekonstrukce byly tyto zděné kanály v plném rozsahu obnoveny, vyčištěny a využity při návrhu obnovy původní koncepce rozvodu vzduchu po objektu. Rovněž byly obnoveny a modernizovány původní dřevěné vzduchotechnické kanály v krovu objektu. Původní vzduchotechnické jednotky v suterénu byly vyměněny za nové a několik dalších vzduchotechnických jednotek bylo do objektu nově doplněno, pro tyto jednotky bylo nutné vytvořit nové technické místnosti tvořící samostatné požární úseky. Toto řešení bylo technicky velmi náročné, jelikož tyto prostory bylo nutné vytvořit pod dřevěnou nosnou konstrukcí hlediště a v krovu nad lávkami nad jevištěm ve výšce zhruba 20 metrů nad volným prostorem. Z toho důvodu byla nutná úzká spolupráce se statikem. Součástí návrhu vzduchotechniky bylo rovněž vyvzorkování všech ozdobných mříží a jejich repase nebo zhotovení repliky.
V rámci návrhu vytápění byly kompletně vyměněny rozvody, což vedlo k četným invazivním zásahům do konstrukcí objektu, původní dlažby, ale i do štukové výzdoby, která musela být po skončení prací obnovena do původního stavu. Byla navržena nová otopná tělesa, která byla pečlivě vybrána a předložena k odsouhlasení zástupcům památkové péče dle důležitosti prostor, do kterých byla umístěna. Ve vstupním foyer bylo navrženo doplnění dřevěného vstupního portálu o dřevěné kryty nových otopných těles, jejichž profilace a barevnost byla vyvzorkována ze stávajících ozdobných prvků, které byly mezi původní prvky citlivě zakomponovány.
Neméně náročná byla rovněž realizace. Kvůli podmínkám investora bylo nutné celou akci stihnout ve velmi krátké době divadelní přestávky v letních měsících. Realizaci rovněž komplikovaly nové skutečnosti zjištěné až na stavbě po odkrytí stávajících konstrukcí. Tyto skutečnosti nebylo možné v průběhu projekce postihnout vzhledem k provozu divadla a nemožnosti provedení invazivních průzkumů.